Únor 2010

. . . Už nějak nevím jaké nadpisy psát

26. února 2010 v 20:45 | šárka |  O mě
Doba je zlá .
Ta krize padla asi i na mě . Nemám poslední dobou vůbec inspiraci co psát .

Už nemám tolik starostí s tancováním . Přihlášky na školy mám vyplněné , už je jen poslat . A za měsíc už bych měla vědět na čem jsem . Už aby to bylo .
Bojuju teď pořád s tou matematikou . Slabá stránka . Nemůžu tomu přijít na kloub . A když už to konečně začnu chápat , začneme probírat jinou látku .
Hrůza . Teď probíráme funkce . Funkce sem , funkce tam ale k čemu mi to je dobrý vlastně nevím . Jak se to vypočítá ? Taky nevím . Takže je to pro mě takový velký X . Velká neznámá . .

Po dlouhé , dlouhé , opravdu dlouhé době jsem nedávno vyndala kytaru . Naladila jí a hrála . Přehrála jsem všechny písničky které mám v notách . Jenže jak už nemám omáčkané prsty docela to dalo zabrat . Možná častějším tréninkem by se to všechno zlepšilo . Problém je že častější trénink potřebuje čas a čas je to čeho je málo .

Možná jsem se Vám v létě zmiňovala že jsem začala kreslit náš dům . Bylo to někdy o letních prázdninách . Nedokončila jsem to a leželo mi to dlouhou dobu v šuplíku . Nedávno mi nešel internet , tak jsem přemýšlela co budu dělat . Nechtělo se mi zapínat televizi a venku bylo ošklivě . Takže jsem se pustila do dokončení veledíla ( jestli se to tak dá nazvat ) . A povedlo se . Dokončila jsem to . Jak to dopadlo ? Dala jsem to rodičům k Valentýnu aby věděli že je mám ráda . I když mi někdy opravdu lezou na nervy . Ale fakt je to že rodiče na nervy prostě lézt musí , jinak to nejsou rodiče .
Já vím . Není to nic moc . Ale byl to jen taková pokus . Určitě by se v tom našli chyby . Určitě by to mohlo být lepší . Pro mě je hlavní , že jsem to vůbec domalovala .




Teď pořád se cítím, tak nějak jinak . Líp . Šťastněji .
Usměvavěji . Jako by můj život prozářilo světlo . Krásné světlo .
Asi to tak bude . To světlo tu je . A je živé . Dodává mi sílu a energii . Dělá svět hezčí . Už není tak našedivělý , je barevný a třpití se .


Hurá , hurá , třikrát hurá . Konečně začíná jaro . Sníh taje . Sluníčko vykukuje a prohřívá všechno co se dá . Navrací naději . Je zdroj energie , síly a lepší nálady . Zdroj úsměvů a hezčích dnů .
Ptačí zpívání už je slyšet z různých koutů . Všechno se tak nějak probouzí k životu .
Tak proč se neusmát ? :)


Ještě jsem Vám neřekla jak stoupá má popularita .
Od našeho vystoupení na karnevale mě lidé zastavují a říkají jak moc se jim to líbilo . Ocení to . Pochválí . A to mě moc těší . Když jen tak jdu s Nikitkou na procházku , někdo mě zastaví a řekne : Měly jste to moc pěkný . .
Neskutečně to potěší . Alespoň vím že má cenu to dělat .Že to není k ničemu . Že to není zas tak špatné . A že i když jsme tam něco zkazily nebylo to poznat .
Prostě je děsně fajn slyšet , že něco co člověk dělá , je oceněné . :)



Doufám že i Vám svítí v životě nějaké ty sluneční paprsky .
Ať Vám prozáří život ... :)

Levitace

16. února 2010 v 19:53 | Vítězslav Nezval |  básničky
Zbavovat těžké věci tíže
Být chuďasem a kráčet si jak kníže
Jak měsíc přítel snů a cypřiše
Umět zvedat moře do výše .

Dávati lidským ranám včelí křídla
Létat bez křídel a bez kormidla
Nadlehčit lidský úděl smrt a děs
A pak i s rakví vzlétnout do nebes .

Tak je to za mnou ..

15. února 2010 v 20:46 | šárka |  O mě
Ano , konečně . Je to pryč . To očekávané obávané vystoupení je za mnou .
Odtancovali jsme to . Nedopadlo to moc špatně a lidem se to prý i líbilo . Takže jsem moc ráda .
Nebylo to dokanalý ani podle mých představ ale jelikož to bylo naše první vystoupení tak to chápu nemohlo to být stoprocentně nejlepší .
Teď v sobotu máme další vystoupení . Je tu u nás karneval pro děti a ptali se nás , tak jsme to přijmuli .
Jinak když jsme dotancovaly na tom plese . Tak jsme to šly oslavit . Ale nějak jsem to přehnala . Ale je to pro mě zkušenost a vím že už to nikdy neudělám . Jelikož následky jsou strašné !!

Jinak jsem po týdnu opět ve škole . Hned první den jsem zaspala , tak jsem ráno chvátala abych stihla autobus . Ještě musím donést do školy přihlášku .
Potom už asi nic zásadního .

Jen ve čtvrtek to bude rok . Rok co mi umřela Aida . Jen na to pomyslím brečím .
Ale osud je osud . A alespoň jsem potkala jinýho hafana . A je taky moc fajn . Miluju jí .

Ještě něco musím napsat .
V mém životě se objevil člověk . Je strašně fajn . V přítomnosti toho mimořádnýho človíčka si mi chce létat . Vznášet se .
Já .. Mám jen strach abych ho nějak nezklamala . Co když mi uteče ?
Bojím se abych neztratila někoho koho si neskutečně moc vážím , někoho kdo mi pomůže když potřebuju , někoho koho mám ráda ..

Starší písnička plná vzpomínek .
Ale mě se líbí . A má krásný text :)
Z ráááje , mi vyhnaní z rááje , kde není už místa ...
Opravdu není v ráji už místo ?
Já myslím že každý může mít svůj ráj . . .

tak když chcete tak já vám to povím ..

8. února 2010 v 22:11 | šárka |  O mě
Přece mi nemůže dělat problém mluvit a psát a zveřejňovat něco co nechci aby se kdy stalo .
takže to překonám a udělám to .
K tomu vysvědčení . . Bylo to moje nejhorší vysvědčení . Měla jsem dvě trojky z matiky a z fyziky . Není to žádná hrůza ale mě to prostě bylo líto . Průměr z deváté třídy je 1,73 a z celé osmé třídy a půlky deváté , co se počítá ne střední školy je to dohromady 1,44 . Nevím jestli mě vezmou .
Už mám vyplněnou přihlášku na střední zdravotnickou školu v Písku , ještě potřebuji potvrzení od lékaře a ještě si dám na tu samou školu akorát do Tábora a zkusím štěstí .
Tenhle týden máme prázdniny . Myslela jsem že jarní prázdniny budu odpočívat ale to se mi nepodaří .
Už tuhle sobotu máme to vystoupení . Pro ty kdo neví , to napíšu .
Je to kynologický ples a já a kámoška mámě dělat takové předtančení . Tanec se psi neboli dog dancing .
Budeme tancovat na tuhle písničku :
Ano , je rychlá . Ale na to tempo nějak moc nekoukáme . Pořád trénujeme s Nikitkou každý den a s kámoškou co se dá . A protože teĎ máme společně prázdniny tak budeme dřít celý týden co to půjde . . Možná bude na internetu video . Asi ho zveřejňovat nebudu ale když si o něj napíšete tak Vám ho třeba na icq pošlu nebo přes e-mail . I když třeba to na netu nebude . A to bych byla mnohem radši . Nemusí to vidět všichni . Stačí že teď mám nervy a v sobotu budou ještě větší .
Ale asi to nějak dopadne . Vidím to špatně .
Jako vždycky .
Jinak chtěla jsem vyprávět o úžasně prožitém víkendu ale slova by mi asi nestačila .
Nedá se to popsat . Jen prostě jsem si ho užila a jsem ze to moc ráda . A děkuju těm co mi k tomu dopomohli a užívali si to se mnou .
Byla jsem v kině na tom slavném Avataru . Byl u nás ve 3D tak jsem si to nechtěla nechat ujít .. A přišlo mi to fajn . Hezké . Musím přiznat že ke konci mi přes ty brýle ukápla i nějaká slza . .
Musím se smát , jsem děsná citlivka . A o na tom ? Každý je nějaký .. A já to nikomu nevyčítám .
Ale možná že se teď i začnu vznášet . Mám poslední dobou děsně dobrou náladu . A je mi fajn , fajn , fajn .
Je fakt že se stresuju dnem i nocí ale když na to zapomenu ...
A třeba budu létat a třeba budu plout po obloze . A třeba se mi to jen zdá . A je to krásný sen .
A třeba to není sen .
Přála bych každému z vás aby jste se měli fajn .
Protože mít se fajn je prostě fajn ...

Všechno to tak letí , a mi to nezastavíme . Tančíme ve sněhu . Chytáme vločky . A čerpáme energii z každého sebemenšího slunečního paprsku .

3. února 2010 v 20:07 | šárka |  O mě
Tančení ve sněhu , nebo spíš po sněhu . Určitě jste to zažili . Jdete a levá noha vám podjede , zabalancujete a jdete dál , potom druhá noha a piruetka .. Holubička , úklon a když už jste u konce tance uklouznete a spadnete do té bílé , lehké peřinky a začnete se smát .
Taková procházka ve stylu tance .
A když sebou vezmete hafana a koukáte jak radostně dovádí . Neodoláte a na tváři vám to vykouzlí mnoho úsměvů .
Hezky se kouká na to jak křehké vločky padají na zem . Hrají hru která z nich vydrží nejdéle .
Nejhorší je na tom že to začne tát a bude z toho ošklivá břečka ve které se nedá chodit .
Ale poslední dobou už vykukuje sluníčko a obloha bývá blankytně modrá . Jakou energii nám dávají ty sluneční paprsky na které tak toužebně čekáme .
Je to takový lék na všechen ten stres .
Kterého teď je dostatek . Pochmurné počasí a zatažená obloha , vítr a někdy déšť .
Hodně lidí asi popadají deprese . I na mě někdy padne taková ta ( jak já říkám ) moje náladička . Pobrečím si a pak se zase uklidním .
Ale taky se teď hodně usmívám . Jako by se mi chtělo létat . Jak málo k tomu stačí . I když pro mě je to hodně .

Vysvědčení se mi nechce komentovat . Zkrátím to jen tak že to bylo děsný ! Kdo budete chtít vědět detaily tak se klidně zeptejte ale tady se mi to nechce rozepisovat .
Jinak za týden v sobotu máme ten ples . A naše vystoupení se blíží víc a víc . A víc a víc se z toho stresuju i když mi každý říká že to bude dobrý a že vlastně ani nemám proč . Vím to . Ale stejně se toho bojím . Ještě do toho jsme zase změnily sestavu a písničku . Když budete chtít tak vám jí ukážu . Ale nechci vás tu s ní otravovat .
Ale vidím to s celým tím vystoupením špatně .

Dneska jsme vyplňovali přihlášky na střední školy . To je moje další trauma . Díky tomu nezmiňovanému vysvědčení netuším jestli se dostanu tam kam chci . Už aby to všechno bylo pryč . A já si mohla ten život alespoň trochu užívat . Myslím že už někdy v květnu v červnu by to mohlo být . budu mít po prvním vystoupení . Budu snad mí jasnou školu . A jedna moje etapa života se bude blížít ke konci . A já se chystám si to patřičně užít .
Bude to pro mě trošku smutné rozloučit se s tím starým typem života . Ale počínaje 1.září 2010 se můj život určitě změní . A v hodně směrech . Mám z toho strach .
Teď nad tím tak uvažuju , z čeho vlastně strach nemám ? Mám strach ze střední školy , z příjmaček , z komunikace s lidmi . A bylo by toho určitě víc !
Ale co strach má každý . . .

Možná se vám zdá , že ten strach chci teď odsunout a nevšímat se ho . Ah , ano , máte pravdu .
Nechci se ho všímat !

Celý svět je naruby . . . Místo aby se lidé na sebe usmívali a byli šťastní, mračí se a bojují proti sobě . . .
Slunce šlehá blesky , sněží déšť , padá vítr , a vane sníh . Lidé chodí po rukou . Svět se točí doleva a né do prava . Kytkám místo lupenů vyrašily chlupy a kočce na ocásku vykvetlo poupátko . Počkat . STOP ! To se neděje , to sem zase zabloudil kus mé fantazie .
Ale co proč jí nedopřát prostor ? Poslední dobou je na fantazii málo času .
Málo času , na všechno ...
A proto se svět točí rychleji a rychleji . Všichni chvátají .
A přesto jsme pořád na jednom místě ...